středa 22. června 2016

Vděčnost nade vše

Moje máma říká místo slova *sakra* sak na raky koš na ryby*.
Moje babča si zas myslí, že slovenština je nádherný jazyk. "No řekni Barčo, to jejich slovenské L'úúúbim ťa, mmm" Něpoznám :P
Já jsem někde četla, že když vám Češka řekne *ne*, je to ne. Ale když vám řekne Slovenka to svoje měkoučké*nie* nezní to jako odpor a taky to tak nikdo nebere
whateveer.

/Makynátor použil slovo *pajác*/ Víte co znamená pajác? Ne, není to palác. Zeman je pajác. A Kiska evidentně taky.
Není to absurdní, že jedinou zkoušku, kterou dělám, je Slovenština? Teda, snad. Ad absurdum
Ad infinitum. Ad latinum blbum.

Moje kamarádka z dětství se vdává příští sobotu. Za kluka, o kterém nám vyprávěla už v 15. Takhle to chodí, bum, je vám 20 a lidi kolem se začnou vdávat! Na druhou stranu, já dneska uvařila oběd. Ale bez polívky, takže to vlastně nemůžu srovnávat, hm.

Taky jsem dneska snědla 2 mrože. Po obědě se chystám na 3.

Vím že dárky se nestupňují, ale už jste někdy dostali krabici plnou bonbon? A už jste někdy zkusili sníst půlku krabice s bonbony? Jde to. Ale bolí z toho břicho.

Občas mám blbou náladu a ani nevím proč. Štve mě moje máma, co po mě chce taxi službu měr Lidl 2x do týdne. Štve mě moje máma, co mě zve na italskou večeři pořád a pořád dokola, ikdyž ví že nemůžu. Štve mě moje babička a to, jak mě pokaždý sjíždí pohledem, jestli jsem dost oblečená (myšleno: venku je 25 stupňů, ale to tričko s krátkým rukávem asi nebude dobrej nápad!). Štve mě spousta dalších nepodstatných malých a blbých věcí a přitom bych se mohla zamyslet nad tím, kolik úžasných malých ale podstatných věcí se děje kolem mě. Třeba moje práce, ze které mě ještě nevyhodili a mám tam trampolíny zdarma. Nebo plná lednička a jahody, houpací íť a bazén  na zahradě. A vlastní notebook, co mi spadl do klína vlastně sám od sebe. A babička, která se mnou hraje po odpolednech kanastu a zasvěcuje mě do tajů společenského života. A mamka, co vaří ty nejlepší nedělní obědy na světě.
Vždyť víte, nechat se ovládnout negativníma pocitama je tak jednoduchý. Ale nadchnout se pro něco a zůstat *:)* je snad ještě jednodušíí.

3 komentáře:

  1. Mělas nakonec ty mrože tři, nebo pět? Z článku to není poznat :D

    OdpovědětVymazat
  2. Měla bych si zapsat slovenštinu, třeba to Vojtovi udělá radost. Třeba to mně udělá radost.
    Naštvání je na houby. Ani to slovo není vůbec pěkný, když to tady tak vidím. "Štv" tři souhlásky vedle sebe umí snad jenom čeština (spoluhlásky, to slovo žeru).
    Dlouho jsem nehrála kanastu. Tak dlouho, že už nevím, jak se hraje. A o společenském životě taky nic nevim, to abych si naplanovala návštěvu k tvoji babči!
    Noanuky dostatečně okomentoval Áďa :D

    OdpovědětVymazat