Asi tak dva, tři týdny zpátky (jako mohla bych se podívat, ale chce se mi?) jsme byli s Vojtechem na dovči na Slovensku. Nebo jenom na dovči. Dovča to byla proto, že jsme sbalili Edwarda a vyrazili na pětihodinovou cestu směr Tatry, borovička a slovenskopolský nářečí; Vojta naladil JBL, pustil stáhnutej playlist a jeli jsme si.
Mít Edwarda bylo super, protože jsme byli nezávislí a takoví dospělí. A když jsme se rozhodli, že pojedem na výlet, tak jsme sjeli ze silnice nebo si připravili bagetu a zkrátka jsme jeli. Nerozhodoval nikdo jiný, než my samy. A na to se lehko zvyká.
 |
| to v Česku nenajdeš! |
