Šialená krútňava

Tenhle pocit bych si chtěla pamatovat trochu dýl. A umět si ho znovu vybavit. Až se to bude hodit, až budu ležet v posteli nebo sedět na pohovce a přemýšlet o všem a o ničem a hlavně o ničem, tak vytáhnout tenhle pocit a cítit se znovu šťastná, že někam patřím a přesně vím kam. Že někomu patřím a vznášame sa v bezváhovom stave a nič nemá žiadnou váhu. Aby vydržel trochu dýl, aby zůstal a nikam nešel. Jen raketoví chlapci mali predstavu, čo asi prežívame.
Brno, Vídeň a Bratislava tvoří takový malý trojúhelník (Báro neasy, když jsou to tři body..). A já byla v operních sálech všech tří měst, i když na opeře včera poprvé. Už znám celou dechovou sekci. A poznala jsem fagot. Paradoxně se mi nejvíc líbily kroje a folklorní zábava, černý kozačky a pseudo step. Líbily se mi modrý kroje a věnce ve vlasech, podpatky na nohách a semišový opěrátka.
Bratislavaaa, je pekné mesto. A bílý Bratislavský hrad též :). Pusheenka nemá ani jednu turistickou fotku a nebyla jsem v kavárně s houpací sítí ani v UFU s výhledem na celou Dunaj, ale jela jsem přes můj oblíbenej most a to mi stačilo. Navštívila jsem vysokoškolskou kolej a ještě musím poděkovat svým rodičům, že můžu bydlet doma. Ale asi je to dobrá zkušenost do života, člověk se naučí chránit si svoje věci a používat netradiční řešení, třeba potah na kožené křeslo vyrobený z černých ponožek. Nebo sedací míč pro 2 osoby. Taky jsem snědla 3 skořicový šneky. Byly nejlepší.

Řidič trolejbusu se zvedl ze své židle a prošel celým vozem, aby zkontroloval označovač na lístky. Většina cestujících pospíchala kdo ví kam a tak vyjádřila nesouhlasné zamrmlání pod fousy. Přístroj se ukázal být funkční, jízdenku však nejde označit, když je vlhká nebo pokrčená. Postarší muž nastalou situaci okomentoval slovy: "Máte pravdu. Já si jézdenky nekupuju celý život."
"Jezdím totiž načerno"