Ale proč?!

Poslední dobou mám pocit, že se mi daří o něco lépe odolávat tlaku trendů. Jako jo, pořád mám chuť si všechno hned hned koupit, ale zkouším to odložit na další den, nedělat unáhlená rozhodnutí. Další den se nad tím zamyslím a řeknu si: Ale proč?

Třeba krém proti celulitidě s kofeinem. Nehledě na to, že celulitida se asi nejlíp odbourává cvičením a taky nějak neřeším tyhle věci, ale i tak v mém mozku vrtá malá myšlenka: Kup si too, to POTŘEBUJEŠ! Ale proč? Není lepší smíchat olivovej olej s namletým kafem a udělat si vlastní peeling ze dvou ingrediencí s přirozeným výskytem kofeinu? Jo, je.

Nebo nakupování na aliexpressu. Tuna plastu, která k nám lodí putuje přes půlku zeměkoule. Zadarmo. No, zadarmo asi nee. Většina z toho jsou blbosti, věci možná hezký na pohled, ale více méně k ničemu. Navíc věci. Smyslem života přece není hromadit věci. Míň věcí, víc zážitků.

Nakupuju v Lidlu bez rozmyslu, a pak tam chodím oblečení vracet, protože zjistím, že by mi bylo k ničemu. Ale prooč? Nakupování je přeceňovaný. A polyester is not cool.

Používám teď informační letáčky a vystříhávám si z nich obrázky. Lepím si je do diáře nebo na přání a je tu super, lebo nějaký šikovný ilustrátor nebo grafik ty obrázky vymyslel, namaloval a já je můžu použít. Co na tom, že k tomu nejsou primárně určeny. Letáček se využije a nemusím si objednávat samolepky z Číny. Udělala jsem celý přání k biřmování z letáčku o cirkusu a je to to nejkrásnější přání, jaký jsem snad kdy vytvořila.

Vytřídila jsem si půlku skříně a některý oblečení dala na charitu, ale většinu dočasně uskladnila o šicího stroje. Mám v plánu si z nich ušít všemožný pestrobarevný pytlíčky, jako to mají na Lipce a používat je na uskladnění různých věcí a místo igelitek. Liduška si jen tak zajde na tržnici a koupí si do látkové tašky kilo hroznů a pak se s tím prochází po Kraví hoře. Ze zbytků by bylo tak cool ušít si pathworkovou piknikovou deku, která možná nebude super lehká a nepromokavá, ale bude pohodlná, veselá a recyklovaná. A to chcuuu.

Tento rok se mi snížil pravidelný příjem asi o dvě třetiny. Začala jsem díky tomu přemýšlet nad oblečením co si koupím a neutrácet 6 stovek za jedny šaty. Začala jsem trochu víc chodit do sekáčů, protože tam mají oblečení za pusu, který je originální, můžu si ho přešít a nemrzí mě, že do něho střihnu a už ho někdo několikrát vypral, takže vím, jak bude vypadat za pár měsíců. Přešívám si šaty (joo, už to trvá měsíc, ale no a? je zkouškovýý) za stovku, který v C&A stály právě těch 6 stovek. Asi nebudou dokonalý, ale já z nich budu mít dokonalou radost, protože si je zkouším udělat skoro celý sama, zkouším věc, co jsem nikdy nedělala a to je tvorba nějakýho střihu? a nestresuje mě, že to nedopadne. Zašila jsem si starou kabelku, kterou jsem měla v plánu vyhodit a moje máma šije z barevných ztracených ponožek plyšáky pro děti. JE TO SUPER!

Potřebujete k životu něco víc než látkovej pytlíček plnej dřevěných kolíčků a patchworkovou deku? Asi ne.
(teda kromě jednoho zrzouna.)

Co je to láska?

Láska je porozumění. Láska je narozeninová smska. Láska je pohled na blázna, láska je úsměv od ucha k uchu a radost skrytá v očích. Láska je 'Dobré ráno'. Láska je řízení v noci na dálnici za deště. Láska je držení za ruce v kostele. Láska je říct ANO na každý bláznivý nápad, láska je probdělá celá noc. Láska jsou světýlka okolo krku. Láska jsou slzy na krajíčku a pohledy z očí do očí. Láska je 'už ne a jdeme spát'. Láska je flanelová košile, posekané dřevo a horké sušenky. Láska je opíkání špekáčků a nekonečné výlety na jeden hrad. Láska je překvapení ve vlaku. Láska je křížek na čelo.

Neskrývá se v nahotě a poblouznění, nepřesvědčuje tě o souznění. Láska je právě v těch nejčistčích věcech, bez postranních úmyslů bez sobectví a počítání peněz.

Špekáčky s sebou! HOŘČICI A KEČUP ZAJISTÍME.