pondělí 6. ledna 2020

Ladovská zima


Kamenický hrad, 2019

Mám pocit, že jsem prožila zimní pohádku. Frozen 3. S netradičním koncem, ale přece šťastným.
Letošního Silvestra a další prázdninové dny jsem mohla strávit na východě. Když jsme příjížděli, tak jsem byla celá užaslá z toho, že je na zemi aspoň nějaký sníh. U nás nebylo nic - během Vánoc jedinkrát přes noc nasněžilo, ale do odpoledne bylo všechno pryč. Před domem byly dokonce vybudované základy sněžného bunkru! Další den trochu přimrzlo a příroda vytvořila krásnou krajinu - lehce zasněženou, lehce stříbrnou. Šli jsme na procházku na rozhlednu a ani nám nevadila, že je kolem mlha a z výhledu nic nebude. Sabatulovic stejně na výhledy nejsou, ne? Dole jsme potok ještě museli přeskočit, ale o pár výškových metrů dál už jsme po něm mohli volně přejít, protože led byl dostatečně silný. Sněhu přibývalo natolik, že jsme se začali spontánně sáňkovat. Nebyl tam kopec ani moc sněhu a přesto to bylo dokonalé. První sáňkování letošní zimy.

Sneh, huráá!
Další den foukal silný vítr a v kombinaci s mrazem zanechal na všem co potkal sněhové ostny. Nevyhnuli se tomu květiny, stromy, plot ani anténa na našem autě. Bylo to zase o chlup krásnější než včera. Nedalo se nejít na procházku, tentokrát jsme s sebou vzali i boby a jenom jsme si užívali krásu kolem. Každý strom nebo keř, který jsme po cestě potkali jsme očistili od sněhových bodlinek, protože byla taková zábava je shazovat dolů. Kolem skal jsme bobovali z toho nejdelšího kopce, z jakého jsem kdy jela. Po poli. A byl to neskutečně skvělý pocit, že i ten výšlap zpátky nahoru stál za to. 


A poslední den? Přes noc nasněžilo natolik, že se naše auto rozhodlo nevyjet a přinutit nás tak si tu krásu vychutnat ještě o jeden den víc. Místo hromadné nehody na dálnici (17! aut a autobus), ve které bychom se určitě ocitli, jsme se vydali poprvé společně na běžky. Hoci jenom kousek a v hlubokém sněhu, takže to šlo těžko, ale zpátky jsme se mohli klouzat. Možná až moc někdy :D. Vstávání ze země na běžkách není vůbec snadné. Navzodry silnému větru se nám podařilo odfotit se na tradičním místě a já si to zkrátka moc užila. Moc.

Děkuju & Miluju.


P.S.Pokud by toho patosu a romatniky na vás bylo málo, chtěla bych sem ještě přidat svoje video z letních prázdnin 2019. Enjoy :) 







1 komentář:

  1. Tak od teď chcu jenom už jenom Baromilku videoblogerku :D
    Fakt dobrý.

    OdpovědětVymazat